Prameny Vltavy
Prameny Vltavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě. Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1.315 m) nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Pramen, který zde vytéká, je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky – Vltavy. Potůček je od pramene až k Borové Ladě nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava.
Již v období před 2. světovou válkou bylo místo hojně navštěvováno turisty a stávala zde i turistická chata, postavená v roce 1922. Za války sem byl umístěn pracovní tábor důstojníků sovětské armády. Dnes je prameniště upraveno pro veřejnost a o zdejší přírodě a historii informují přehledné informační tabule.
Přístup k pramenům Vltavy je možný po trase modré značky z obce Kvilda (asi 6 km). Těsně před cílem vede značka starým smrkovým porostem pralesního charakteru. Od pramene je možné pokračovat po červené značce (asi 4 km) k rezervaci Bučina, u níž byl vybudován hraniční přechod do SRN (pro pěší a cyklisty). Zpět do Kvildy se mohou návštěvníci vrátit z Bučiny po trase zelené značky. Přístup k pramenům umožňuje i trasa červené značky z Modravy (asi 12 km) nebo ze Strážného (18 km). Místo je dnes součástí I. zóny Národního parku Šumava a je chráněno statutem přírodní památky.
Návštěvnické centrum Srní
Návštěvnické centrum věnované šelmám s vnitřní expozicí ukazující život vlků a jeho soužití s člověkem. Součástí venkovního areálu je vlčí výběh s vyhlídkovou lávkou. Výběh o rozloze cca 3ha. U budovy mají malí návštěvníci k dispozici dětské hřiště.
Tříjezerní slať
Tříjezerní slať leží ve výšce přes 1000 m na svahu Oblíku v I. zóně Národního parku Šumava.
Pojmenovaná je podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m. Voda v jezírkách má tmavěhnědé zbarvení.
Porost rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá borovice blatka a smrky. Kolem jezírek poletuje velké množství pestře zbarvených vážek.
Přístup ke slati je buď z Modravy nebo z Rokyty – pěšky i na kole. Tříjezerní slatí prochází po povalovém chodníku 250 m dlouhá okružní Naučná stezka Tříjezerní slať, která má 11 zastávek vysvětlující vznik i vývoj této slati.
Hauswaldska kaple
Hauswaldská kaple stávala pod Kostelním vrchem nedaleko obce Srní na Šumavě. Hauswaldská kaple tu již nestojí, padla jako oběť hraničnímu pásmu v padesátých letech minulého století. Zrekonstruovali tu alespoň základy jako vzpomínku na tuto stavbu. V její těsné sousedství přivedli zázračnou vodu. Systém žlábků ji dopravuje od pramene a spouští do skleněné misky stylizované do tvaru lidských dlaní. Podle babských povídaček uzdravila kde koho z kde čeho. Proto se zdejší pramen pro své zázračné léčivé schopnosti stal cílem mnoha poutníků.
Asi hodinový velice nenáročný výlet (cca 6 km) začíná v obci Srní. Trasa vede podél 200 let starého Vchynicko-Tetovského kanálu, převážně lesem po zpevněné cestě jen s malým převýšením